Dnes se řepka olejná využívá hlavně na výrobu oleje pro výrobu methylesteru řepkového oleje (MEŘO) pro spalovací motory, potravinářského anebo krmného oleje,, výrobu pelet a v malé míře na výrobu kosmetických výrobků. Surový řepkový olej (CRO crude rapeseed oil) je získáván lisováním řepkového semínka, a to jak za studena, tak za tepla. Jedná se o olejovitou kapalinu světle hnědé až zlatavé barvy.
Z CRO se esterifikací vyrábí MEŘO (methylester řepkového oleje). MEŘO je čistá nažloutlá kapalina bez mechanických nečistot a vody, je neomezeně mísitelná s motorovou naftou. Je netoxická, neobsahuje těžké kovy ani žádné škodlivé látky, které by škodily zdraví, je agresivní vůči běžným nátěrům a pryžím. Při výrobě MEŘO se jako vstupní surovina používá řepkový olej a menší množství metanolu a hydroxidu draselného. Výroba MEŘO je chemická reakce oleje, methanolu a katalyzátoru na methylester a glycerin.
MEŘO se používá v automobilovém průmyslu jako významné biopalivo do vznětových motorů nákladních i osobních automobilů a zemědělských polnohospodářských strojů, kde nahrazuje tradiční fosilní palivo naftu. Ve srovnání s motorovou naftou dochází při spalování MEŘO k významnému snížení emisí nespálených uhlovodíků, částic a na nich navázaných polycyklických aromatických uhlovodíků. Při spalování MEŘO dochází v důsledku asimilace nově vysazených rostlin k návratu CO2 vznikajícího při spalování paliva znovu do přírodního koloběhu. Oproti motorové naftě neobsahují rostlinné oleje žádnou síru, a proto při jejich spalování nedochází ke vzniku oxidu síry SOx, které ve styku se vzdušnou vlhkostí vytváří kyseliny a jsou příčinou tzv. kyselých dešťů. Vysoký obsah kyslíku v MEŘO má pozitivní vliv na oxidaci a tím na snižování úrovně smogu ve městech.
Legislativa EU určuje poměr, ve kterém je bionafta přimíchávána do klasické nafty a tím vzniká motorová nafta, která se běžně prodává na čerpacích stanicích.